Když jsem se dozvěděl, že nám pan Rund, nabídl, abychom s ním strávili týden na radnici, byl jsem překvapen. Co ho k tomu vede? Jaké má úmysly? Celkově ovšem nebylo nad čím přemýšlet, je na čase zvednout rukavici a nahlédnout pod pokličku dění na radnici. (http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/petr-rund-chce-uradovat-s-dvojnikem20111109.html)
Sraz jsme si domluvili na pátek, 11. listopadu 2011 v jeho kanceláři. Vcházím do místnosti, podáváme si ruku a oba tomu druhému hledíme dlouze do očí. Tak s tímhle člověkem mám strávit týden, inu dobrá. Pan náměstek tvrdí, že mi chce ukázat, jak fungují procesy na radnici a ať posoudím, jestli je to taková sranda. Po pár zdvořilostních frázích již pilně debatujeme. Ovšem, po chvíli se vyskytuje problém… Povídáme oba najednou, ale není nikdo, kdo by nás poslouchal. Oba zvyšujeme hlas, Rund tvrdí, že jsem mu skočil do řeči já, já, že zase on. Chvíli na sebe křičíme a myslím, že na konci si není ani jeden úplně jistý tím, kdo vlastně začal do řeči skákat. To tedy bude napínavé, uvažuji v duchu.
Ptá se, proč pochodujeme s jeho maskou před radnicí. Zmůžu se jen na všeobecnou frázi, že nesouhlasíme s jeho počínáním na radnici a stáčím téma k parkovacímu domu na Rychtářce. Petr Rund Rychtářku koneckonců označil za svůj největší úspěch. (Radniční listy, duben 2011, www.plzen.eu/download.aspx?dontparse=true&FileID=1080 ) Dozvím se, že počet aut, které tam parkují, se zvýšil téměř o 100%. Přesto po chvíli uznává, že jich tam parkuje málo a ptá se, proč si myslím, že tomu tak je. Vysvětluji, že u Kauflandu či v Plaze se dá zaparkovat zadarmo, a že nedošlo k omezení parkovacích míst v centru.
Vytahuji na něj, proč nebyl omezen provoz v centru, když v rozhovoru tvrdil, že si to velmi přeje po otevření parkovacího domu a že je to smyslem i důvodem, proč se parkovací dům stavěl. (Radniční listy, duben 2011, www.plzen.eu/download.aspx?dontparse=true&FileID=1080 ) Zablekotá něco o tom, že si na takový článek nepamatuje a že zklidnění centra nejde dělat rychle, ale je to dlouhodobý proces trvající desítky let. Poté co vidí můj udivený výraz, rychle změní odpověď na osm let. Tak trvá to desítky let nebo osm, ptám se! Osm!, uzavírá Rund. Ještě štěstí, že neprosadil, aby bylo parkovné na Rychtářce dvakrát dražší než dnes, říkám si. To už by tam neparkoval vůbec nikdo. (http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/deset-nebo-dvacet-jaka-bude-taxa-na-rychtarce.html)
Atmosféra se trochu uvolňuje a dozvídám se, že naše vystoupení vlastně chápe. Byl prý taky mladý a plný ideálů. A kdy jste ty ideály ztratil?, ptám se. Pan náměstek sklopí oči: „Já jsem je ztrat..“ Větu už nedořekne a po chvíli ticha rychle dodá: „Neztratil jsem je!“ Na chvíli vypadl z role a zapomněl, že se baví se mnou! Super, říkám si a snažím se zapamatovat si jeho výraz při nedokončené větě.
Teď už jen zbývá doladit organizační věci, máme spolu strávit celý týden. V půl sedmé ráno jdeme do fitka na Slovany, říká mi. Přemýšlím, jak oba upocení debatujeme o budoucnosti Plzně. Komická představa. Když bude čas, půjdeme na oběd, když ne, nasvačíme se v kanceláři. Jasně, jasně, odpovídám a už si přeji být venku. Na konci ještě přichází vstřícné gesto, že se můžeme sejít už v neděli a že se mnou probere nějaké dokumenty. To by bylo super, odvětím, rychle dohodneme čas a už mizím ve dveřích. Tak tedy v neděli, nashle!

